- - - jiné články

Jaroslav Špulák, Rock a Pop - říjen 2007: Nahoře Pes – Hráli s nejlepším harmonikářem světa
Novotou vonící album Čína, kterým sebe i své fanoušky obšťastnili pražští Nahoře Pes v září, je čtvrté v jejich diskografii. Zpěvák, kytarista, skladatel a textař Ondřej Fencl ovšem tvrdí, že pro něj osobně je to debut. Vyjadřuje tak spokojenost se zvukem i písničkami. Během následujícího povídání dokonce prohodí, že když budou reakce na desku záporné, pak je asi někde chyba.
„Písnička Čína, podle níž se album jmenuje, je trochu politická. Nikdy jsem takhle motivovanou věc neudělal, tohle bylo poprvé a možná naposledy. Přišlo mi dobré zařadit ji jako titulní právě proto, že je jiná,“ vysvětluje Fencl. Potřebu vypsat se z politické situace ale neměl. „Paradoxně nemám rád, když se politika do muziky motá. Nejdřív přišla hudba, do té mi vždycky začne automaticky naskakovat text. Tentokrát se mi tam cpaly rýmy jako stíny, džíny, z Číny... zní to zvláštně, ale donutila mě k tomu vlastně melodie. Člověk, který nám vytvářel obal, z té skladby a z tibetsko-čínských motivů také vycházel, název alba tak byl v podstatě jasný.“
Většina ostatních textů je o vztazích, Fencl přiznává, že se z nich vypisuje, ať už jsou uzavřené nebo probíhající. Řada písniček jeho další folk-rockové skupiny Hromosvod tvoří s těmi z repertoáru Nahoře Pes jakýsi textový román o jeho láskách. „Pecky pro Nahoře Pes jsou ale takové rockově nasranější. A na desce je i několik epických příběhů, kde láska a vztahy žádnou roli nehrají.“
Po deseti letech existence kapely by si Fencl dokázal představit, že by mohla mít lepší pozici. Je však realista. Pohybuje se mezi muzikanty dost dlouho, aby pochopil mechanismy šoubyznysu. Ví, že Nahoře Pes sotva kdy budou masovou záležitostí.
„Jsem rád za album, které si vydáváme sami a víme, že se nám finančně nevrátí, jsem rád za spoustu hezkých koncertů po celé republice a festivalů jako je třeba Jimramov, kde lidi nechodí na značku, ale na muziku. Letos jsme tam měli snad největší kotel v naší desetileté historii.“
Fencl účinkuje ještě ve formacích Hromosvod, Mrtvej brouk, Lucie revival, Uširváč, 5P Luboše Pospíšila a Schodiště. Logicky se tedy lze domnívat, že právě v tom tkví problém. „Spousta lidí se mě na to ptá a nedokážou pochopit, jak to stíhám. Zapomínají ale, že téměř všem těm kapelám dělám i management a tím pádem to kočíruju tak, abych to v pohodě zvládal. Minulý rok jsem upozadil Nahoře Pes, protože vycházela deska Hromosvodu a jelo se k ní turné. Letos je to naopak, turné jede Nahoře Pes a Hromosvod na podzim víc odpočívá. Mohli bychom samozřejmě víc zkoušet, ale nemyslím si, že by se tím něco globálně změnilo.“
Připouští, že sound Nahoře Pes není příliš progresivní. Je z něho patrná láska k hudbě sedmdesátých let a k českému předrevolučnímu undergroundu. „Nechceme se násilně pokoušet o modernu. Dřív jsem to hodně řešil, ale už jsem pochopil, že to nemá cenu. Líbíme se padesátníkům i mladším lidem, žijeme přece v době retra,“ usměje se Fencl. 9. října zahájí skupina v Horních Beřkovicích 10 let Čína Tour a představí fanouškům desku napříč republikou, mimo jiné v Děčíně, Ústí nad Labem, Chrudimi, v Lounech a samozřejmě v domovském pražském Vagónu. Tam měli Nahoře Pes před dvěma lety svůj doposud největší hudební zážitek, když hostovali na koncertě bluesové legendy Sugar Blue. Muž, který nahrál harmoniku do píšničky Miss You od Rolling Stones, si s nimi dokonce zahrál. „Tehdy odcházel z kapely můj bratranec Lukáš a mimoděk prohodil: teď už můžu vypadnout, zahrál jsem si s nejlepším harmonikářem světa.“