Zizalou II

Text a hudba: Lukáš Fencl
Rok vzniku: 2001
Nacvičena: květen 2001

Pomalu ale jistě se rozednívá,
nad loukou, nad jezerem fouká lehký vánek ranní,
zbylá tma si v lese úkryt hledá,
dokud tu bude den, tak ven nevyleze.

Nás taky sluníčko rozehřívá,
nejdřív konečky prstů, pak i loket a holeň,
později víčka nám velmi jemně otevírá,
co bude tento den, abychom viděli.

Uááááá, hmééééé, qvůůůů, uííííááá,
co nám dneska přichystal den, abychom to všecko dobře viděli.

Že nás vždycky ráno potěší, když někdo vlídné slovíčko utrousí.
Může to být: „Dobré ráno, jak ses vyspal, či dobrý den.“
Pravda, do koupelny za námi nikdo lézt nemusí,
tam budeme radši jen sami se zrcadlem.

Tak honem zoubky si vyčistit, tfuj, tfuj,
proudem studené vody vypláchněme si oči.
Jak tam teď bosi vzpřímeně stojíme,
začíná se nám koupelna nepříjemně točit.

Hlava se mi za sekundu na kusy rozletí.
Pomozte mi, někdo mi asi do ní buší kladivem.
Tomu já říkám ranní prokletí.
Jenom doufám, že ostatní na tom jsou ještě, ještě hůř.

To se už vícekrát nesmí opakovat,
říkáme si, když se z podlahy sbíráme.
Jenže jsou to jenom zas a znova prázdná slova.
Bábovky si po okraje dále plníme, ach ne.